Martin Procházka

Protesty proti EU? Pletete si suverenitu s osamělostí!

1. 05. 2016 20:07:07
V posledních letech klesá důvěra obyvatel v EU. EU je institucionální soustavou, která samozřejmě nefunguje optimálně a potřebuje změny, avšak touha nad jejím koncem ze strany euroskeptiků je naprosto nemístná a dosti hloupá.

Je docela fajn, když jedete na výlet sami. Nemusíte se ohlížet na partnera, naplánujete si ho přesně tak, jak chcete vy. Jenomže vám pak bude chybět někdo, kdo Vám pohlídá stůl u snídaně, zatímco si vybíráte jídlo. Mnoho atrakcí a zážitků si zákonitě lépe užijete ve dvou. Zkrátka být součástí partnerství má vždy více výhod, než nezávislost, jakkoliv je to občas spojené s nepříjemnou nutností dělat kompromisy a brát ohledy na druhé.

Se státy to funguje stejně. Máme nějaké partnerství, které je velmi složité, mnoho členů, mnoho odlišných zájmů, rozdílné ekonomické úrovně, rozdílné historické zkušenosti. EU se stala po dvou strašlivých válkách místem, kde si spolu do té doby ne příliš přátelské národy začaly povídat. Zjistily, že je mnohem více společného, než rozdílného. A na boření bariér mezi národy, na dobrovolném omezení vlastních sobeckých zájmů (reprezentovaných tehdy zejména státní podporou domácího průmyslu pomocí subvencí a ochranářských cel), vyrostlo bezprecedentní bohatství jak hmotné, tak i duševní.

Státům trpícím 40 let pod železnou oponou a totalitními režimy, se dostalo počátkem nového tisíciletí příležitosti se do tohoto bohatého klubu zapojit. Masivní proud dotací ze starých členských zemí do nových nám přinesl bohatství, o které jsme se ovšem příliš nezasloužili. Nakládáme s ním lehkovážněji, spíše jako člověk, který vyhrál v loterii, než který své bohatství pracně budoval po mnoho let.

Jako čerství miliardáři, kteří vyhráli náhle v loterii, jsme se posadili k jednomu stolu s miliardáři, kteří budovali své bohatství po desetiletí a tváříme se, že jsme si s nimi rovni. Bohužel příliš často se chováme jako osazenstvo čtvrté cenové, naše schopnost chápat ostatní je nižší, protože skutečné bohatství člověka či národa nikdy netvoří pouze ta částka, která se nám objevila na účtu.

Místo toho, abychom si toto uvědomovali, učili se od druhých, hledali společnou řeč a pochopení pro druhé, se občas chováme jakoby ublíženě, že nás nechápou Ti druzí a že je to jejich vina. Že ten jejich elitní klub funguje špatně, že by snad bylo dobře, kdyby ho rozpustili a i nám by bylo lépe bez něj.

Připomínáme trucovité děcko, které hledá příčiny vlastních nedostatků u druhých namísto u sebe a kasáme se, jak bychom byli úspěšní, kdyby nás Ti druzí neomezovali, namísto toho, abychom pracovali na tom, jak se stát skutečně lepšími.

Česká republika zatím dělá pramálo, aby byla lepší. Tak rádi se oháníme obranou naší suverenity a národních zájmů a přitom děláme tak málo, abychom byli atraktivní a úspěšný partner, kterého má smysl respektovat a následovat. Myslete na to prosím, kdykoliv budete mít pocit, že bez EU bychom snad byli úspěšnější. Pokud nejsme úspěšní v rámci tohoto společenství, nikdy nebudeme úspěšní mimo něj.

Mimo EU nebudeme ani úspěšnější, ani suverénnější, jenom osamělí. A osamělá ČR nemá suverenitu naprosto žádnou.

-----------------------------------------------------------------------------------------

Sledujte mne! www.facebook.com/martinprochazka007

Autor: Martin Procházka | karma: 27.65 | přečteno: 2654 ×
Poslední články autora