"Když mě 78 tisíc čistého neuživí, bů!"

Jejich revírem jsou vládní budovy a média. Jejich tempo je otřesné. Jejich nepřítelem je slušnost, poctivost a Transparency International. Muži (i ženy) z poslanecké sněmovny pracují na vlastním prospěchu ve dne i v noci. Jejich úkolem je ubránit životní standard svůj a své rodiny.

Bylo tragikomické sledovat, když si poslanci vůbec poprvé v historii samostatné ČR opravdu snížili platy a pak se rozčilovali, že takhle si to nepředstavovali. A nyní by rádi odměnu za svou práci opět navýšili. Jaký má být tedy plat poslance?

Poslanec a jiné veřejné funkce nejsou klasická práce, je v tom ohromný rozdíl. Nejsou placeni za svoji práci. Jsou placeni prostě za to, že danou funkci mají. Z principu demokracie je ani za práci platit nejde. Každý musí dostat stejně, bez ohledu na to, zda je to špičkový expert nebo lempl na kandidátce do počtu. O obsazení křesla rozhoduje jen a pouze zvolení, ten člověk nemusí nic umět. Ač se vám to může nelíbit, je to tak správně a musí to tak být. Jinak už by to totiž nebyla demokraticky volená funkce a ten člověk by neměl svobodu jednat dle nejlepšího vědomí a svědomí, pokud se zamyslíme nad tím, jak by se měla měřit výkonnost takové funkce.

Kolik má poslanec dostávat? Je 78 tisíc hodně nebo málo? Předně je třeba odmítnout argument, že platy ve veřejných funkcích mají být vysoké, aby byli zaplaceni schopní lidé. Upřímně na zaplacení schopných stát nemá a nikdy mít nebude. Vždy si vydělají více v soukromém sektoru a s veřejnou funkcí by se museli vzdát soukromí, věci k nezaplacení. Z tohoto pohledu bude vždy nástup na veřejnou funkci charita, oběť vůči společnosti, či snaha změnit už tak nechutné poměry k obrazu svému. Platová finanční motivace na politickou funkci je pitomost, i kdybychom přehlédli, že do sněmovny se také dostanou ňoumové, kteří by v soukromém sektoru nedosáhli ani na zlomek.

Stejně tak je třeba odmítnout protikorupční argument štědrých platů. Politici rozhodují o řádu stovek mld. a představa, že díky pár desetitisícům navíc budou neúplatní, je směšná. To by musely být platy jiných řádů a musel by fungovat postih, aby se korupce v modelu rizika a užitku stala nepravděpodobnou. To za to věru nestojí.

Ani zadarmo by pracovat neměli. Už ve starověkém Řecku si všimli, že takové pojetí veřejných funkcí diskriminuje kohokoliv, kdo "nemá naspořeno".

Kolik je tedy ta správná úroveň? Asi by měla být přiměřená mediánovému výdělku vysokoškoláků v soukromém sektoru(nevím kolik to je), což je snad úroveň pro slušný život i slušnou reprezentaci země dostatečná, politika by prostředkem ke zbohatnutí býti neměla. Ani platově, ani jinak. Měla by být prostředkem ke kultivaci prostředí, ve kterém žijeme. Z mašinfírů, kteří profrčí politikou během půl roku, aby následně objevili bohatství v řádu desítek miliónů ve své kapse, je mi fakt zle.

Politika není prostředek ke zbohatnutí, je službou veřejnosti, je charitou, je ctností. Přestože někteří by rádi zaváděli umělecké prostředky typu mystifikace, není to cirkus. Odměna poskytnutá politikům je více než dostatečná. Pokud někomu její výše nevoní, nechť složí mandát a jde si vydělat více jinam. Nikdo je k výkonu volené funkce nenutil.