Často si děláme legraci, že na nás žádný důchod nečeká. Jisté však je, že dostaneme relativně méně než důchodci dnešní, do systému odvedeme mnoho a vzhledem k solidárně-zásluhovému 1. pilíři je naše zajištění ve stáří mlhavé.
Jenomže mít pilíř, který je zároveň zásluhový a zároveň solidární je trochu nesmysl. Tento nesmysl podepřený dalším zásluhovým třetím pilířem a na chvíli i druhým pilířem je zbytečně složitý. Pojďme si udělat důchodový systém jednodušší.
Priorita by měla být ve zřetelném vymezení zásluhovosti a solidarity. Protože 1. pilíř je jediný, který solidaritu obsahuje, učiňme ho čistě solidárním. To znamená rovný důchod ve stejné relaci k průměrné mzdě pro každého bez ohledu na výši odvodů.
A zásluhy? Kdo jiný se dokáže postarat o naše zásluhy lépe, než my sami? Nepotřebujeme k tomu povinné spoření ve fondech, proč? Je snad někdo, kdo vrhá všechny své úspory do nemovitosti svých snů méně zabezpečen na stáří než ten, kdo investuje do fondů a doufá, že tam bude na konci alespoň taková hodnota, jakou tam nastřádal?
A samozřejmě pojďme v odpovědnosti za svůj život (=svoboda) ještě dále. Je snad někdo, kdo upřednostňuje současnou spotřebu před budoucí nějak zavrženíhodný? Je-li si takový člověk vědom následků svého jednání, pak je to přece naprosto v pořádku. Utrácet více nyní a ve stáří žít skromně je naprosto legitimní volba.
Rovný důchod ve výši 25% průměrné mzdy na rozdíl od současného systému nabízí jasnou představu o tom, s čím za své peníze ve stáří můžeme od státu počítat. Není třeba mít sociální odvody 31,5%, ale někde kolem 20%. Žádné pochyby, žádné nejasnosti, žádné evidence, papírování a složité výpočty. ČSSZ se stane zbytnou institucí. A jak naložíme se svými penězi je na nás. My se rozhodneme, zda a jak je utratíme nebo jak je uspoříme a v jaké formě. Nač to svěřovat do rukou státu řízeného politiky?
Já nemám žádnou chuť svěřovat svoji budoucí prosperitu do rukou lidem, kteří jsou mnohem hloupější než já. A z průzkumů veřejného mínění plyne, že moc lidí, kteří by politickou reprezentaci považovali za rozumnou a odpovědnou, zde nežije. Jak se to slučuje se stavem, kdy je za naši budoucnost takřka výlučně odpovědný stát?
Rovný důchod je dostatečně jednoduchý koncept, abychom na něm dokázali nalézt celospolečenskou shodu. Poskytuje bezpečné zajištění, je podstatně levnější, zvyšuje naši ekonomickou svobodu a díky své průhlednosti mezi odvody a čerpanými nároky automaticky reflektující stav ekonomiky je velmi odolný vůči pokusům o nákup voličských hlasů.
Podpořili byste takový systém? Nebo raději stávající? Nebo úplně jiný?
------------------------------
Sledujte mne! www.facebook.com/martinprochazka007
